Environmentální problém: CHKO Poodří je jednou z šesti evropsky významných lokalit pro páchníka hnědého na území Moravskoslezského kraje. Rozlohou je to oblast největší a páchníků tady žije nejvíce. Téměř výhradně se tady jejich larvy vyvíjejí v dutých hlavatých vrbách, jejichž pravidelné ořezávání patřilo k tradičnímu způsobu údržby. Bohužel, takto je dnes udržuje málokdo.
Kromě toho v krajině duté stromy chybí. Navíc to nemohou být jakékoliv duté stromy, protože páchník je vybíravý. Musí to být stromy mimo les, musí být částečně osluněné a uvnitř nesmí být ani moc sucho, ani moc vlhko. Před příchodem člověka do středoevropské krajiny byly takovéto stromy běžné a páchníkovi se dařilo dobře. Tehdejší krajina byla lesnatá, ale les byl místy řídký a světlý, s hájky, světlinami a solitérně rostoucími stromy. Tento typ krajiny byl udržován spásáním velkými býložravci, jako jsou zubři, pratuři nebo koně. Hovoříme o tzv. pastevní savaně. Avšak člověk krajinu se vším všudy proměnil. Velcí savci z přírody zmizeli, ale naštěstí je velmi záhy alespoň částečně nahradil tehdejší způsob obhospodařování lesa. Vznikaly lesy, kterým dnes říkáme střední. Jsou to lesy, jejichž části jsou pravidelně seřezávány na palivové dříví, jsou tam solitérní výstavky na stavební a jiné účely, a kromě toho se v takovém lese pase také dobytek. Takže v podstatě, imitace pastevní krajiny. Střední lesy však zanikly spolu s intenzifikací lesnictví. Lesy se staly hustými, stejnověkými monokulturami. Páchníci sice přežívají dále, ale dnes již pouze v izolovaných ostrůvcích s dutými solitérami, což jsou zejména zámecké parky, obory, aleje kolem cest či rybníků. Duté stromy jsou navíc často pokáceny jako člověku nebezpečné. Proto dnes páchníci nemají kde žít.
Jedním z ekologicky nejcennějších krajinných prvků v Poodří jsou vrbové porosty, které lemují vodní toky. Páchník obývá nejčastěji právě staré vrby s dutinami. Vrbové porosty byly ještě v nedávné minulosti hospodáři pravidelně ořezávány na hlavu, zejména kvůli využívání dřeva na otop. Dnes je ale velká část z nich ponechána svému osudu. Dříve ořezávané vrby se rozlamují pod tíhou přerostlých větví a krajina přichází o jeden z významných biotopů a páchník a vhodné obydlí.
Také hrušeň, jako dlouhověký strom, má schopnost vytvářet dutiny, ve kterých přežívá páchník hnědý. Kromě toho jsou domovem i dalšího hmyzu, ptáků i drobných savců. V Poodří má pěstování hrušní a zpracování ovoce velkou tradici. Zachovalo se tu několik stromů mimořádného vzrůstu a vysokého věku. Dutiny hrušní v selských zahradách dříve obýval i velmi vzácný sýček. I jejich stav je v současné době špatný. Je potřeba se o ně průběžně daleko lépe starat, a především sázet hrušně nové. Nejen pro páchníka, ale i pro stovky dalších živočichů jsou biotopem i další druhy původních dřevin – topol černý a dub letní.
Cíle: Hlavním cílem je zajistit kontinuitu výskytu páchníka hnědého (Osmoderma eremita) v EVL v Poodří. Proto si projekt klade za cíl jednak ořezat všechny zanedbané hlavaté vrby, vysadit nová stromořadí a do budoucna tak propojit izolované lokality výskytu páchníka, ale také upozornit veřejnost na krajinotvorný význam hlavatých vrb a zajistit, aby takto byly udržovány i nadále. Jen tak bude možné páchníkovi poskytnout možnost se v krajině Poodří nadále trvale vyskytovat. Nejedná se přitom jen o páchníka, ale o desítky až stovky dalších druhů bezobratlých živočichů, které duté stromy obývají společně s páchníkem. Zlepšení biotopů páchníka bude mít pozitivní vliv také na biotopy dalších druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL (piskoř pruhovaný, kuňka ohnivá), nebo jsou ohroženy podle národní legislativy (doupní ptáci a netopýři).
Využívání dřeva z ořezů vrb bude mít navíc význam i pro místní, sociálně slabou komunitu. Zahájení žádoucího managementu a obnovení tradic (ořezávání vrb, pěstování hrušní) zlepší vztah místních obyvatel k regionu a zvýší hodnotu regionu pro turistiku. Dojde ke zvýšení potenciálu ekosystémových služeb.
Mezi specifické cíle projektu patří například ořezání 570 vrb – stávajících nebo potenciálních biotopů, propojení izolované oblasti výskytu páchníka v EVL výsadbou vhodných dřevin, potenciálních biotopů nebo vytvoření nášlapných kamenů umožňující propojení EVL s dalšími lokalitami výskytu páchníka ve směru přirozeného migračního koridoru-Moravské Brány. V lokalitách navazujících na EVL bude ořezáno na hlavu 60 vrb-potenciálních biotopů a vysázeno 430 stromů-potenciálních biotopů. Bude ošetřeno 145 lip napadených jmelím a 180 vzrostlých dubů. Cílem projektu je také prokázat pozitivní dopad projektových aktivit na biotopy páchníka a některých dalších druhů živočichů, na biodiverzitu v EVL, na potenciál území poskytovat ekosystémové služby a na socio-ekonomickou situaci v území.
Název projektu: Ochrana páchníka hnědého v EVL Poodří (LIFE Osmoderma 2017)
Číslo projektu: LIFE 17 NAT/CZ/000463
Lokalita: Česká republika, EVL Poodří
Příjemce: Arnika – Centrum pro podporu občanů, Česká republika
Trvání projektu: 1. 9. 2018 – 31. 9. 2023
Rozpočet projektu: 954 012 eur
Příspěvek MŽP: 128 308 eur
Příspěvek EK: 694 999 eur
Webová stránka: https://poodrizije.cz/cs/ochrana-pachnika/o-projektu