Vědci z Technické univerzity v Liberci vyvinuli novou technologii na čištění drenážních vod ze skládek pesticidů. Tyto skládky, pozůstatky po průmyslových podnicích, jsou ekologickou zátěží po celé Evropě. Technologii univerzita poprvé použila na výsypce lomu Hájek na Karlovarsku, kam bylo v minulých letech navezeno velké množství pesticidních látek. Tato lokalita se také stala místem, kde se veřejnost mohla začátkem září seznámit nejen s touto unikátní technologií, ale i s celým projektem LIFE POPWAT, který tento výzkum zastřešuje. Setkání se uskutečnilo v rámci akcí pořádaných k 30. výročí založení programu LIFE.
Na lokalitě lom Hájek u Karlových Varů byla v 60. letech 20. století prováděna těžba uranu s doplňkovou těžbou kaolínu, bentonitu a čediče. V blízkosti těžby byla v předpolí lomu založena i výsypka, do které bylo v letech 1966 až 1968 neřízeně uloženo cca 3 000 až 5 000 tun balastních izomerů a chlorovaných benzenů z výroby hexachlorocyklohexanu (HCH) ze Spolany Neratovice. V průběhu času se v důlních vodách, vytékajících z výsypky objevily kontaminanty. Lokalita přitom leží necelé dva kilometry od města Hroznětín. Západním směrem nedaleko od lokality se nachází dokonce chatová osada Velký rybník a stejnojmenná vodní nádrž. Území je navíc obklopeno lesy s oborou Hájek, kde se chová mufloní zvěř. Oborou protéká Ostrovský potok, přičemž výtok z drenážního systému z výsypky lomu Hájek do Ostrovského potoka je situován v bezprostřední blízkosti oplocení obory. Kromě toho se po toku Ostrovského potoka nacházejí rybníky Ostrovské kaskády, které jsou využívány k chovu ryb.
Návštěvníci akce na lokalitě lomu Hájek se od přítomných odborníků dozvěděli, že základem unikátní technologie, kterou na TUL pojmenovali Wetland+, je systém založený na sérii filtračních a sorpčních polí, ve kterých je železo a přírodní látky jako rašelina nebo biouhlí. Podstatnou složkou je i uměle vytvořený mokřad. Do čistícího systému o rozloze 0,75 ha navazujícího na výsypku bývalého lomu Hájek je přiváděna kontaminovaná voda z výsypky. V první části čistícího systému dochází k sedimentaci kalů, odtud voda protéká do nádrží s železnými šponami (oxidace železa výrazně redukuje znečišťující látky) a dále do nádrží s rašelinou (sorpce a biologické odbourání znečišťujících látek). Podstatnou složkou systému je i uměle vytvořený mokřad, ve kterém dochází k finálnímu dočištění kontaminovaných vod.
Cílem projektu LIFEPOPWAT je minimalizovat rizika ohrožení pesticidem (izomeru lindanu), který vytéká do okolního prostředí z výsypky lomu Hájek. Projekt je realizován za přispění programu LIFE, jako finančního nástroje Evropské unie na podporu projektů v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a klimatu, z dotací národních zdrojů prostřednictvím Ministerstva životního prostředí České republiky včetně příspěvku žadatele Ministerstva průmyslu a obchodu (DIAMO, s. p.).
