FAQ – nejčastější dotazy

Otevřít všechny odpovědi Zavřít všechny odpovědi

Je to zejména otázka kvality zpracování záměrů, která dle našeho názoru a zkušeností jasně vyplývá z podcenění náročnosti a časové přípravy žádosti. Žadatelé nechávají psaní žádosti často na poslední chvíli a pak nejsou schopni své žádosti zrevidovat, vyčistit od překlepů, případně dopracovat dle doporučení národního kontaktního místa (tj. MŽP). To je velká škoda, protože z hlediska nápadů se jedná většinou o velmi zajímavé a podnětné projekty. Na druhou stranu, i v případě nezdaru je možné, aby předkladatel svou žádost dopracovat a podal v následující výzvě LIFE. Existuje zde pro něj opakovaná „druhá šance“.


Struktura programu je velmi členitá. V obecné rovině lze program rozdělit na dva podprogramy – podprogram Životní prostředí a podprogram Klima.

Program navíc vymezuje několik typů projektů – klasické, tzv. tradiční projekty, a dále novou řadu projektů, tedy integrované projekty realizované na podporu implementace konkrétních směrnic EU na národní úrovni, přípravné projekty – specifické projekty s konkrétním účelem vypsané na základě poptávky EU, projekty na podporu neziskových organizací činných ve správě ochrany životního prostředí na úrovni EU, projekty na navýšení národních kapacit – něco jako technická asistence pro národní kontaktní místa, a tzv. finanční nástroje, což je specifický druh podpory udělovaný prostřednictvím Evropské investiční banky a zprostředkujících bankovních ústavů, přičemž se vybraným žadatelům poskytují zvýhodněné půjčky na příjem generující inovativní řešení ve vybraných oblastech. V tomto ohledu se jedná o pilotní typ projektů, jejichž účinnost se testuje na velmi malém vzorku a při malém objemu finančních prostředků. V případě, že tento typ financování osvědčí, nelze vyloučit, že se do budoucna program ve větší míře zaměří na financování takto laděných projektů.

V rámci tradičních projektů existují 3 základní prioritní oblasti v rámci každého z podprogramů, které blíže specifikují zaměření takových projektů. Pro většinu z těchto prioritních oblastí jsou navíc vypsány tematické priority, do kterých musí zaměření projektu spadat, aby jej bylo možno podpořit z tohoto dotačního zdroje. Uvnitř těchto tematických priorit jsou navíc navrženy projektová témata či projektové priority (platí pro klima), která jsou ze strany EU podporována prioritně. Pokud se zaměření projektu shoduje s min. 1 stanoveným projektovým tématem, je při hodnocení bodově zvýhodněn, což často rozhodne o jeho úspěchu nebo neúspěchu v konkurenci s jinými projekty.


Snižování dopadu na změnu klimatu.


Pak se jedná o pilotní projekt.


Ano, pokud představují efektivní způsob, jak dosáhnout stanoveného cíle pilotního nebo demonstračního projektu a jsou nezbytnou aktivitou prospěšnou vzhledem ke statusu ochrany druhu, stanoviště nebo ekosystému. Kompenzace veřejným subjektům nejsou způsobilé, stejně jako nákup či dlouhodobý pronájem půdy od veřejných subjektů s výjimkou kompenzací a krátkodobého pronájmu obecním úřadům. Více informací v pokynech pro žadatele a vzorové grantové smlouvě.


Taková výběrové řízení, která berou ohled na environmentální kritéria výběru dodavatele. Pokud žadatel nemá ve své žádosti navrženy konkrétní plány využití veřejných zakázek, ztrácí body při hodnocení.

Návod Komise k zeleným zakázkám: http://ec.europa.eu/environment/gpp/toolkit_en.htm

 


Analýza socioekonomického přínosu projektu je nezbytnou součástí každého předkládaného projektu a zároveň může být rozhodujícím prvkem jeho úspěšnosti, což je dáno rostoucí kvalitou předkládaných žádostí a vysokou konkurencí mezi předkladateli projektů. Socioekonomický dopad projektu musí být v průběhu jeho realizace průběžně monitorován a v závěru projektu porovnán s počátečním stavem – je proto potřeba si vytvořit příslušné indikátory a nastavit výchozí baseline.

Metodika hodnocení přínosu pro ekosystémové služby nebyla v minulosti jednotně nastavena. Komise ve svých guidelines nově odkazuje na svou metodiku, jejíž doporučení by se měly ve Vámi připravené analýze projevit: Methodology on Mapping and Assessing Ecosystems and their Services agreed at European level within action 5 of the Biodiversity Strategy.


Ano.


Ano. Zvolení jednoho nebo maximálně dvou projektových témat může žadateli přinést během hodnotícího procesu 10 bodů ze sta možných – pokud prokáže, že jeho projekt naplňuje alespoň jedno z projektových témat navržených Evropskou komisí. Volbu projektového tématu je nutno vhodně zdůvodnit v žádosti.

V případě podprogramu Klimatu se od roku 2015 analogicky rozlišují „politické priority EU“, jejichž zvolení přináší žadateli bodový zisk. V klimatu může žádost přispívat naplňování cílů několika politických priorit či prioritních oblastí.


Ano. Projekt může v zásadě generovat příjem již ve svém průběhu s tím, že příspěvek Unie bude o tento profit snížen.

Pokud bude příjem v průběhu projektu generován z prototypu (prodej, pronájem, využití k výrobě dalších komerčních produktů/služeb) ještě před ukončením projektu, nebudou na jeho pořízení uznatelné výdaje v plné výši, ale pouze odpisy. Navíc tato skutečnost musí být předem deklarována.

Příjem v žádném případě nelze realizovat z prodeje/pronájmu půdy nakoupené z projektu (týká se prioritní oblasti NAT/BIO, kdy bude navždy sledováno, zda půda slouží k ochraně ŽP).


Ano, s přihlédnutím k jiným pravidlům programu.

Např. náklady na výrobu prototypu a jeho součástí jsou sice 100% způsobilé, ale není to tak, že byl ze 100 % hrazen. Příjemce jej kofinancuje ze svého příspěvku tak jako každý jiný výdaj. U nákladu na pořízené vybavení a infrastruktury jsou způsobilé pouze odpisy od okamžiku pořízení zařízení do ukončení projektu a z nich se vypočítává procentuální příspěvek Komise (z oněch max 55-75%). Výdaje je navíc potřeba odůvodnit.

Pro dosažení maxima 75 % u projektů NAT/BIO je potřeba, aby bylo minimálně 50 % celkových očekávaných nákladů věnováno konkrétním ochranářským/managementovým opatřením (doporučujeme pracovat s rezervou pro případ, kdy by během hodnocení byla nějaká aktivita z projektu vyškrtnuta).


Výpočet způsobilosti výdajů spojených s nákupem zařízení/ infrastruktury (netýká se v případě nákupu zařízení/infrastruktury u projektů LIFE NAT/BIO veřejnými institucemi nebo neziskovými organizacemi) se provádí na základě účetních národních předpisů.


Mezi ostatní náklady.


Jde o nepřímé náklady (např. náklady na provoz kanceláře). Vypočítávají se jako paušálních 7 % z celkových způsobilých nákladů každého jednotlivého příjemce snížených o režie a nákup půdy.


Ne. Národní kofinancování je určeno pouze pro projekty, jejichž koordinujícím příjemcem je subjekt registrovaný v ČR a vztahuje se pouze k rozpočtu. Národní kofinancování tak není určeno ani českých partnerům zahraničních projektů.


Ano, partnerství není podmínkou. Nicméně pokud má projekt přeshraniční dopad a zahraničního partnera, představuje to přidanou hodnotu při hodnocení projektu.


Udržitelnost projektu je jedním z hodnotících kritérií žádosti, jde však o dlouhodobou udržitelnost výsledků projektu, kterou nastavuje žadatel a posuzuje hodnotitel. Samostatné zprávy o udržitelnosti po ukončení projektu se nedokládají. Může však dojít ke kontrole projektu až několik let po jeho ukončení.

Dle grantové smlouvy – viz strana 33 v Grant Agreement nelze prototyp komercializovat pouze během období realizace projektu. Po schválení závěrečné zprávy projektu je tak prodej možný. Pokud budete chtít z prototypu generovat zisk během realizace projektu, budou jeho způsobilými náklady pouze odpisy (tato skutečnost se musí předem deklarovat).


Hodnotitelé vycházejí při hodnocení z databáze Natura 2000 Standard Data Form. Tato databáze je aktualizována každých několik měsíců na základě podnětů členských států, proto může dojít až k půlročnímu rozdílu v aktuálnosti dat mezi národními a evropskými údaji. Slaďte své údaje s údaji v tomto formuláři: http://natura2000.eea.europa.eu/


Ne. Nákup půdy však musí být poslední a jedinou možností, jak daný druh/stanoviště zachránit. Cena pozemku je způsobilá ze 100 % v rámci kofinancování, přičemž musí být odhadnuta znaleckým posudkem (pro účely žádosti stačí kvalifikovaný odhad, cenu posudku je možné uhradit z projektu).


Podobné podpořené projekty můžete sami hledat v otevřené databázi projektů na http://ec.europa.eu/environment/life/project/Projects/index.cfm.


Nelze použít dvojí financování na realizaci stejných aktivit, ale pokud se z programu LIFE realizuje něco nového na stejném území – lze to financovat. Tento postup navíc odpovídá hodnoticímu kritériu synergie – získáváte tím body během hodnocení.

Přitom platí, že náklady jsou uznatelné od zahájení projektu podle podepsané grantové smlouvy do jeho ukončení.


Metodou fundraisingu a vykázáním vlastní práce:

1) Lze si najít externího sponzora – kofinancující subjekt, který se nepodílí na žádných aktivitách projektu, jen vkládá finanční prostředky (nelze poskytnout dar v naturáliích).

2) Mzdy – způsobilé výdaje při vykázání výplatních pásek a pracovních listů (timesheets).


Datum není v programové dokumentaci určeno. Pokud žadatel zvolí začátek následujícího roku, tedy 1. 1. 2017, musí počítat s tím, že nebudou uznatelné jeho cestovní náklady na tzv. kick-off meeting pro realizátory projektů. Což je jednodenní seznamovací setkání řešitelů projektů a zástupců EU, konané obvykle na podzim v některé zemi střední Evropy.

 


Je vždy potřeba sledovat aktuální podmínky pro výzvu vyhlášenou v příslušném roce. Požadavky na jazyk se mohou měnit.


V zájmu urychlení procesu hodnocení žádostí doporučujeme přeložit alespoň nejdůležitější části těchto příloh.


Ano, je to maximum. Vždy záleží na kvalitě předložených žádostí, ale MŽP se snaží přiřadit maximum žádostem, které mají vysoké šance na úspěch v evropské výzvě.

Dojde-li k situaci, kdy žádost získá příslib národního kofinancování, ale neuspěje ve výzvě v Bruselu, mohou být nevyčerpané prostředky použity pro kofinancování úspěšných žadatelů.

POZOR: prostředky MŽP nemohou být použity na uhrazení investičních výdajů. Jedná se o neinvestiční prostředky, které jsou určeny např. na platy, administrativní výdaje, materiál apod. Prostředky EK je možné v rámci projektu použít na pokrytí všech typů vzniklých nákladů.


Národní kofinancování je určeno českým žadatelům (koordinujícím příjemcům schválených projektů) a jejich českým partnerům (přidruženým příjemcům schválených projektů).


Tento fakt je nutno uvést do rizik projektu, včetně způsobu, jakým bude žadatel postupovat např. při extrémních podmínkách počasí.


Ano, ale musí být odůvodněno, proč je jejich vstup do projektu potřebný.


Národní spolufinancování úspěšnému žadateli MŽP zasíláno na základě ujednání v rozhodnutí o poskytnutí dotace, nejčastěji se jedná o tři platby.

Evropský příspěvek je přidělován formou 3 plateb: první zálohová platba (30 % příspěvku EK) – před začátkem projektu, druhá zálohová platba (40 % příspěvku EK) – po schválení střednědobého reportu přibližně v polovině projektu, závěrečná platba po schválení závěrečné zprávy (30 % příspěvku EK) – může dorazit až rok po ukončení projektu.



 

Nenašli jste váš dotaz?